Odborníci z FJFI se podíleli na měření radioaktivního spadu po havárii v Černobylu před 40 lety

Po havárii 26. dubna 1986 se radioaktivní látky rozšířily do velké části Evropy včetně tehdejšího Československa. Už v prvních dnech a týdnech probíhala intenzivní měření radionuklidů v ovzduší, půdě i potravinách. Klíčovou roli hrály zejména izotopy jódu a cesia, které ovlivnily jak zevní ozáření, tak příjem radionuklidů potravou. Na vyhodnocování dat a rekonstrukci radiačních dávek se podíleli i odborníci spjatí s Jaderkou, včetně nedávno zesnulé dlouholeté předsedkyně SÚJB Dr. Dany Drábové.

Rozsáhlou mezinárodní studii RADIATION EXPOSURE TO THE POPULATION OF EUROPE FOLLOWING THE CHERNOBYL ACCIDENT (dostupné zde) zpracovala za Česko Ing. Irena Malátová, absolventka naší fakulty a dnes expertka Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO), která se dlouhodobě věnuje hodnocení dopadů černobylské havárie.

Díky rozsáhlým měřením – včetně stovek tisíc analýz v prostředí i u obyvatel – bylo možné zpětně odhadnout dávky ozáření a lépe porozumět dopadům havárie. Tato data dodnes tvoří základ pro radiační ochranu a krizovou připravenost.

Letecký snímek havárie: AP

Skupinová fotografie: SÚRO / Irena Malátová

„Skupinové foto je asi z r. 1987 nebo 1988, kdy už Rusové také mohli otevřeně hovořit o Černobylu. Prof. N. G. Gusev je se mnou před tabulí. Byla to jen improvizovaná přednáška v laboratoři,“ píše paní Malátová.

Osoby v horní řadě zleva: Ing. Viktor Kliment (autor jednoho z modelů šíření radionuklidů přes potravinový řetězec), MUDr. Emil Kunz, vedoucí Centra hygieny záření IHE (dnešní SÚRO); Prostřední řada: Ing. Jana Vidláková*, prof. N. G. Gusev (Biofyzikální ústav, Moskva), Ing. Irena Malátová*, Valentin Belajev (Biofyzikální ústav, Moskva); Spodní řada: Ing. Dana Drábová* (později dlouholetá předsedkyně SÚJB), Ing. Hana Vrbová*, Ing. Irena Češpírová*. Pozn.: *Hvězdičkou jsou označeny absolventky FJFI.)