Pusťte si 2. díl podcastu V jádru dobrý s Petrou Trnkovou o radioterapii

Radioterapie patří k nejdůležitějším metodám léčby rakoviny, kterou potřebuje až polovina pacientů s onkologickým onemocněním. Ve veřejné debatě ale zůstává ve stínu jiných přístupů a přetrvává kolem ní řada nejistot. Vědci z Jaderky zkoumají nové způsoby, které by mohly léčbu zefektivnit a zpřístupnit širšímu okruhu pacientů — třeba díky ozařování ve vzpřímené poloze. Tématu se věnuje nový díl podcastu V jádru dobrý s lékařskou fyzičkou doc. Ing. Petrou Trnkovou, Ph.D.

Pracujeme na metodě, která dostane léčbu nádorů k milionům lidí, říká vědkyně v novém dílu podcast FJFI ČVUT „V jádru dobrý“

Podle iniciativy World Radiotherapy Awareness Day se radioterapie podílí přibližně na léčbě 50 % případů rakoviny a každý rok pomůže milionům pacientů. Zároveň je často spojována s určitými obavami či předsudky a její role bývá zastíněna chirurgií a chemoterapií.

Léčba ionizujícím zářením funguje na principu poškození DNA, čímž zabraňuje dalšímu množení buněk. „Na rozdíl od chemoterapie působí lokálně a umožňuje cílit léčbu přímo na nádor. Přestože záření zasahuje i zdravou tkáň, moderní technologie a práce medicínských fyziků či radiologických asistentů umožňují dávku velmi přesně zaměřit tak, aby bylo poškození okolních struktur co nejmenší,“ vysvětluje vedoucí vědecké skupiny Petra Trnková.

Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření vychovává odborníky v oblasti medicínské fyziky, kteří se stávají klíčovými členy týmů na onkologických pracovištích. Radioterapie dnes stojí na pomezí medicíny, fyziky a výpočetních věd.

„Většina pacientů nejspíš ani neví, že za léčbou nějaký fyzik stojí. Například v Nizozemsku je ale z legislativního hlediska fyzik a lékař na stejné úrovni. Výzkumníci se tam starají o to, aby se nové poznatky dostaly co nejrychleji do praxe a oddělení se modernizovala. Přesně to je naším úkolem,“ říká Trnková, která dlouhá léta pracovala v předních výzkumných institucích, jako jsou Paul Scherrer Institute ve Švýcarsku nebo HollandPTC v Nizozemsku.

Radioterapie není dostupná všude a pro každého. Ale může se to změnit

Význam radioterapie roste i proto, že díky lepší diagnostice se nádory odhalují častěji a v dřívějších stádiích, a zvyšují se tak nároky na kapacity léčby. Zároveň přetrvávají velké rozdíly v dostupnosti — zatímco ve vyspělých státech připadá pět až deset přístrojů na milion obyvatel, v chudších regionech se o jediný přístroj dělí celé miliony pacientů.

Na projektech zaměřených na přesnější plánování léčby, bezpečné využívání záření i nové technologické přístupy pracují i Trnková se svým týmem na Jaderce. Jedním z jejich aktuálních výzkumných témat je možnost ozařovat pacienty ve vzpřímené poloze. Takový přístup by mohl nejen zpřesnit zaměření, ale také snížit technologickou náročnost zařízení a celkově zlevnit léčbu.

„Kolem ležícího pacienta se otáčí obrovské a technologicky náročné zařízení, které je drahé. Stejnou flexibilitu úhlů ozařování jsme ale schopni získat i v případě, že pacient sedí na polohovací židli a otáčí se okolo své osy. Mohli bychom tak zpřístupnit radioterapii i v regionech, kde je dnes omezená nebo úplně chybí,“ komentuje.

Vzpřímená poloha pacienta při radioterapii má i další výhody — například anatomické. Vleže se totiž orgány pohybují ve směru gravitace, zatímco vsedě mohou být stabilnější.

Výzkumníci na fakultě se zabývají také využitím řízené magnetické rezonance při plánování protonové terapie, která umožňuje lépe rozlišit měkké tkáně a přesněji cílit léčbu, například u nádorů jater.

Podle Trnkové bude radioterapie i nadále klíčovou součástí onkologické léčby a stále častěji se kombinuje s dalšími přístupy, například chirurgií. Velkou pozornost budí také nové experimentální směry, jako je takzvaná FLASH radioterapie, která podává celou dávku záření v extrémně krátkém čase.

„Dochází zde k takzvanému flash efektu, který může výrazně snížit poškození zdravé tkáně a zároveň zničit nádor. Zatím je to součást výzkumu, ale pokud by se to podařilo dostat do klinické praxe, bylo by to velmi zajímavé,“ dodává.

Nový díl podcastu V jádru dobrý přibližuje radioterapii nejen jako klíčovou součást léčby nádorových onemocnění, ale také jako obor na pomezí fyziky, medicíny a moderních technologií. Posluchači se dozvědí, jak funguje ozařování na úrovni fyzikálních procesů, jaké jsou rozdíly mezi protonovou a fotonovou terapií či jak se radioterapie kombinuje s dalšími přístupy včetně imunoterapie, která patří ke klíčovým směrům budoucí onkologie. Moderátor Ing. Ondřej Kořistka, MBA, s hostkou hovoří také o zapojení algoritmů a umělé inteligence při zpracování dat či plánování terapie.

Epizoda zároveň ukazuje, že fyzika má přímý dopad na klinickou praxi — absolventi fakulty se podílejí na plánování léčby, vývoji technologií i zajištění bezpečnosti radioterapie — a představuje také vzdělávací aktivity, například program Masterclass částicová terapie pro středoškoláky, který se na FJFI uskuteční 27. března 2026.