Popsat kariéru prof. Exnera je v mnoha ohledech jako komentář o životě mimořádně úspěšného zvídavého kluka na pozadí mnoha společenských změn. Narodil se v roce 1946 v Praze. Absolvoval MFF UK v roce 1969 (po důkladné přípravě na FTJF ČVUT). Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1983 a hodnost DrSc. v roce 1990. Obě hodnosti mu byly uděleny v průběhu jeho dlouhodobého pobytu v SÚJV Dubna (SSSR). Titul profesor mu byl udělen v roce 2003 po úspěšném řízení na MFF UK.
Celoživotní odbornou láskou prof. Exnera je matematická fyzika, kvantová teorie a problémy s nimi spojené v tom nejobecnějším smyslu. Úctyhodná je produktivita prof. Exnera. Je autorem přes 270 vědeckých publikací, 12 sborníků a 6 monografií. Tyto publikace si našly rozsáhlou pozornost a publikum, čemuž odpovídá intenzivní citovanost těchto prací, a hlavně zájem studentů pracovat pod Pavlovým dohledem. Pro matematického fyzika je 8 úspěšných doktorandů, 10 diplomantů a 7 bakalářů úctyhodný počet. Vědeckou dráhu pod ním začalo 16 asistentů. Čísla jsou věcí pro statistiku, za nimi je dobré si představit nadšení, radost ze zkoumání a zahájení mnoha vědeckých kariér mladé generace evropských vědců.
Prof. Exner se věnoval teorii nestabilních systémů, dráhovým integrálům v kvantové mechanice a později teorii Schrödingerových operátorů s bodovými interakcemi a na geometricky netriviálních oblastech. Jedním z významných přínosů prof. Exnera je objev existence vázaných stavů ve dvou a třídimenzionálních oblastech trubicovitého tvaru, tzv. kvantových vlnovodech koncem osmdesátých let, společně s Petrem Šebou a Pavlem Šťovíčkem, prakticky současně a nezávisle na J. Goldstonovi a R. L. Jaffem. Od té doby zůstává předním odborníkem v tomto oboru, postupně přechází i na fyzikálně realističtější modely s měkkou hranicí.
Vědecká erudice umožnila prof. Exnerovi rozsáhlým způsobem ovlivnit dění na evropské vědecké scéně. K těm skutečně zásadním počinům patří založení European Research Council (ERC), které byl viceprezidentem v létech 2011 až 2014 (a členem vědecké rady 2005 až 2014). Kromě této skutečně významné pozice byl prof. Exner také prezidentem Evropské matematické společnosti, Mezinárodní asociace pro matematickou fyziku, vice prezidentem IUPAP atd.
Vědecké výsledky a mezinárodní působení ve prospěch vědy obecně a služba české vědě byla oceněna řadou cen. K těm nejdůležitějším patří cena Neuron udělena v roce 2016 (Pavel Exner | Nadace Neuron) a členství v řadě učených společností, jako jsou Academia Europaea (2010), Ukrajinská akademie věd (2021) a Královská španělská matematická společnost (2022).
ČVUT a FJFI dlouhodobě profituje z faktu, že prof. Exner je aktivním pedagogem na katedře fyziky. Byl u založení Dopplerova Institutu FJFI ČVUT a je jeho ředitelem. Tato instituce je prostředkem pro organizování pravidelných seminářů, přednášek, mezinárodních konferencí a také jako nositel významných vědeckých projektů. Cílem těchto aktivit je v první řadě podpora komunity, a hlavně mladých vědeckých pracovníků z celé Evropy. Díky prof. Exnerovi FJFI každý rok uděluje Votrubovu cenu mladým vědeckým pracovníkům za nejlepší doktorskou práci v oblasti matematické fyziky. Nezanedbatelná je samozřejmě přednášková činnost, vedení studentů a pomoc při směrování vědecké činnosti na katedře.
Prof. Exner a jeho práce upoutá svojí přesností, ale i lehkostí, s jakou se tak náročná témata dají prezentovat. Elán, intenzitu a rozsah práce mu může závidět nejeden mladý vědec.
Milý Pavle, nechť ti ten elán a podpora nejbližšího okolí vydrží,
Jménem kamarádů, spolupracovníků a všech gratulantů
Igor Jex