Výzkumná centra a pracoviště

Školní reaktor VR-1 „Vrabec“ je lehkovodní výukový jaderný reaktor bazénového typu, který je umístěn v budově těžkých laboratoří MFF UK a Katedry jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v pražské Troji. Reaktor slouží jako pomůcka studentům českých i zahraničních technických fakult, především FJFI. Probíhá zde výcvik pracovníků jaderných elektráren, mezinárodní kurzy zaměřené na reaktorovou fyziku, školí se zde profesionální pracovníci pro jadernou oblast v rozvojových zemích.

http://www.reactorvr1.eu/

Tokamak GOLEM bylo první funkční experimentální zařízení určené pro základní výzkum mikrovlnného ohřevu plazmatu v nádobách typu Tokamak. Toto unikátní pokusné zařízení pro zvládnutí termojaderné řízené fúze mají studenti FJFI k dispozici od roku 2007. Vedle vědecké činnosti je na tomto zařízení provozována i činnost vzdělávací, která mimo jiné spočívá i v nabídce exkurzí pro střední školy.

http://golem.fjfi.cvut.cz/ 

Stanice laserového družicového dálkoměru nedaleko Helwanu, předměstí Káhiry v Egyptě, je společným pracovištěm astronomického oddělení egyptského Národního výzkumného ústavu astronomie a geofyziky (NRIAG) a katedry fyzikální elektroniky ČVUT FJFI. Slouží, stejně jako řada dalších obdobných stanic na světě, k velmi přesnému měření vzdáleností mezi referenčním bodem stanice a některými družicemi. Měření probíhá na principu optického radaru. Umístění stanice je tedy podmíněno jak vědecky zajímavou polohou z pohledu věd o Zemi, tak dostatečným počtem bezoblačných nocí a průzračností atmosféry. Právě ta za víc jak 30 let fungování stanice značně utrpěla v důsledky rozrůstajícího se průmyslu blízké aglomerace, stanice je však i dnes schopna poskytovat cenná data a díky novějším technologiím a stále kvalifikovanějšímu místnímu personálu i data kvalitnější. Stanice se postupně přeorientovala na družice na nižších oběžných drahách a nadále zhodnocuje svou vědecky cennou polohu na africkém kontinentě.

http://kfe.fjfi.cvut.cz/~blazej/cz/res/prj/helwan.html

Dopplerův institut (DI) byl založen v r. 1993. Jeho činnost je financována z mimofakultních zdrojů (grantů). Jeho pracovníci jsou zaměstnanci FJFI (kateder matematiky a fyziky), Akademie věd ČR (Ústavu jaderné fyziky) a Univerzity Hradec Králové.

Dopplerův institut je zaměřen na vědeckovýzkumnou činnost a vědeckou výchovu studentů inženýrského a doktorandského studia v oblasti matematické fyziky s důrazem na moderní směry v matematické a kvantové fyzice. Ve vědecké činnosti DI plně využívá úzké spolupráce s významnými odborníky z jiných pracovišť (AV ČR, MFF UK, zahraniční pracoviště). Cílem činnosti ve výchovné oblasti je poskytovat pomoc talentovaným studentům a doktorandům na počátku jejich aktivní vědecké činnosti. K tomu DI zajišťuje vedení rešeršních, výzkumných, diplomových a doktorandských prací v atraktivních směrech výzkumu a umožňuje kontakt s domácími i zahraničními odborníky. V souladu se svým programem DI pořádá pravidelný Seminář Dopplerova institutu, Kvantový kroužek a další přednášky a semináře, organizuje pravidelná mezinárodní kolokvia “Integrable Systems”, pravidelné mezinárodní Studentské zimní školy “Mathematical Physics” a odborné mezinárodní konference, pečuje o zahraniční studentské výměny.

http://doppler.ujf.cas.cz/

Pracoviště z ČVUT v Praze spolu s UJP Praha, VF Černá Hora, evolving system consulting, ATG a TESTIMA vytvořila konsorcium za účelem výzkumu a vývoje detekčních systémů ionizujícího záření pro aplikace v medicínské diagnostice, radioterapii, dozimetrii záření, defektoskopii a dalších oborech. V rámci centra kompetence je zřízeno expertní pracoviště mikroelektroniky a vývojové pracoviště detektorů ionizujícího záření, pod názvem Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů, zajišťující řešení tematiky centra s využitím nejnovějších technologií.

Centrum na katedře fyziky je předním univerzitním pracovištěm v oboru výzkumu a vývoje nových technologií detekce ionizujícího záření.

Zabývá se:

• výzkumem a vývojem špičkových technologií detekce ionizujícího záření,

• podílíme se na instrumentaci předních světových experimentů v částicové fyzice,

• studujeme možnosti transferu technologií ze základního výzkumu do sféry praktických aplikací a

• zapojujeme naše studenty do špičkových mezinárodních výzkumných projektů.

http://capads.fjfi.cvut.cz/

AdMat je multidisciplinární výzkumné centrum moderních materiálů združující šest pracovišť: MFF UK - Katedru fyziky kovů (hlavní řešitel/koordinátor projektu), FJFI ČVUT - Katedru inženýrství pevných látek, Katedru matematiky a Katedru materiálů, Fyzikální ústav AV ČR - odd. Funkčních materiálů, Ústav fyziky plazmatu AV ČR - Oddělení materiálového inženýrství, Ústav jaderné fyziky AVČR a Ústav termomechaniky AVČR - Laboratoř ultrazvukových metod.

Centrum je podpořeno grantem GAČR 14-36566G v rámci programu excelence v základním výzkumu GAČR.

Motivací centra AdMat a zároveň hlavním potenciálním přínosem pro studenty, kteří se do něj zapojí, je vytvoření sítě vzájemně se doplňujících pracovišť, která společně disponují širokou základnou teoretických, technologických a analytických znalostí a metod. Studenti MFF a FJFI si mohou zapsat práci na zvoleném pracovišti (školním či akademickém) a získají tím přístup k vybavení celého centra.

https://admat.fjfi.cvut.cz/admatwiki/doku.php?id=start

Biofotonika představuje jednu z nejrychleji se rozvíjejících vědeckých disciplín současnosti. Očekává se, že biofotonika se bude významně podílet na formování nové generace nástrojů a metod pro medicinální výzkum a diagnostiku a přispěje tak k efektivnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelné zdravotní péči. Navrhovaný projekt je projektem základního orientovaného výzkumu v oblasti biofotoniky se zaměřením na biosenzory založené na fotonických nanostrukturách. Hlavní výzkumné oblasti tohoto projektu zahrnují jak výzkum fotonických jevů na kovových nanostrukturách s povrchovými plasmony a nových nástrojů pro jejich teoretickou a analýzu, tak propojení těchto nanostruktur s biomolekulami a studiu interakcí mezi biofotonickými nanostrukturami a biologickými vzorky. Projekt dále zahrnuje přípravu a experimentální charakterizaci speciálních nanostruktur pro nové typy biosenzorů na bázi rezonance povrchových plasmonů (SPR) a povrchem zesíleného Ramanova rozptylu (SERS) pro detekci biomarkerů onkohematologických onemocnění.

http://www.ufe.cz/cs/nanobiofotonika-pro-medicinu-budoucnosti-projekt-excelence

Fraktografické pracoviště katedry materiálů je vědecko-pedagogické pracoviště Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Bylo založeno v roce 1973 jako první specializované fraktografické pracoviště v tehdejším Československu. Na fraktografickém pracovišti jsou sledovány procesy porušování celé řady velmi rozmanitých materiálů, nejen kovů a slitin, ale například také keramiky, plastů, gumy či skla (sledovány byly i některé biologické preparáty jako dřevo či zuby). Jsou zde vyvíjeny metody teoretického i experimentálního výzkumu, např. matematické modelování procesů porušování, nové metody kvantitativní fraktografie vázané na počítačovou analýzu obrazové informace, jsou sledovány pravděpodobnostní aspekty šíření trhlin a využívány výsledky analýz poruch součástí a konstrukcí. Náplň výzkumných i expertizních úkolů řešených na fraktografickém pracovišti vychází z aktuálních požadavků vědeckovýzkumných organizací a průmyslu. Fraktografické pracoviště se také významně podílí na výuce zaměření Diagnostika materiálů.

http://fraktografie.fjfi.cvut.cz/