Studentka Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské získala ocenění za detekci kosmického smetí
Prezentace Bc. Roberty Bimbové (KFE FJFI) „Photon counting detector package optimized for space debris optical tracking“ o nově vyvinutém detektoru fotonů pro optické sledování kosmického smetí byla vyhlášena jako Outstanding Student Presentation na mezinárodní konferenci SPIE Optics+Optoelectronics 2019.
Roberta Bimbová, studentka prvního ročníku magisterského studia Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) na katedře fyzikální elektroniky (KFE), získala kromě ocenění také roční členství v mezinárodní společnosti pro optiku a fotoniku SPIE Student Membership či možnost stáhnout až 25 článků ze SPIE Digital Library.
Prezentace vycházela z článku, který Roberta připravovala spolu s prof. Ivanem Procházkou, Josefem Blažejem a Janem Kodetem. Článek následně vyšel i ve sborníku článků SPIE Proceedings. „Celá zkušenost s prezentováním i psaním článku byla k nezaplacení. Ohlasy po přednášce byly velmi pozitivní a přinesla mi také řadu užitečných kontaktů v oboru,“ doplňuje Roberta.
Rizika kosmického smetí a možnosti jeho detekce
Na oběžné dráze je podle NASA více než půl milionu různě velkých kusů takzvaného kosmického odpadu, který pochází ze zařízení vyslaných do kosmu člověkem. Jde o nefunkční družice, vyhořelé stupně nosných raket, pozůstatky experimentů a další. I malé částečky kosmického smetí přitom mohou poškodit či zničit jiná zařízení na oběžné dráze, protože se pohybují rychlostí téměř 28 tisíc km/hod. Proto jsou snahy toto smetí sledovat a případně i likvidovat.
V tom právě pomůže také zařízení vyvinuté na KFE určené jako součást optických teleskopů na zemském povrchu. Zatímco větší objekty ve vesmíru je možné detekovat s pomocí radiolokátorů, menší objekty jsou kvůli omezení vlnové délky pro takové detektory neviditelné. V tu chvíli zbývá možnost optické detekce. Vyvinutý detektor pracuje ve dvou různých režimech. Trvale běžící režim využívá pasivní přístup sledování, když detekuje během tmy sluncem ozářené objekty. V bránovaném režimu využívá aktivní přístup sledování, tedy dobře známý princip laserového měření vzdálenosti. Řídicí jednotka a zdroj detektoru umožňují jednoduše měnit jednotlivé módy, což usnadňuje instalaci i provoz detektoru na teleskopu.