Hned dvě ceny rektora ČVUT získali pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské
Cenu rektora za vynikající doktorskou práci získala Ing. Jaroslava Hrtánková, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) za Study of Antihadron Interactions with Nuclear Medium (Studie interakce antihadronů s jaderným prostředím). Za práci Superintegrabilní systémy v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech pak Cenu rektora za vynikající vědecký výsledek dostal doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D. z FJFI spolu s Antonelle Marchesiello, Ph.D., z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze. Předání ocenění proběhlo 21. ledna 2020 v Betlémské kapli na slavnostním zasedání Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
„Výpočty Jaroslavy Hrtánkové přinesly mnoho zajímavých a v několika případech zásadních výsledků. Chování antikaonu v jaderném prostředí je například nesmírně důležité pro plánování dalších experimentů zaměřených na studium kaonových jader,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI, který práci na oceněn navrhl. Výsledky výzkumu byly publikovány ve významných časopisech: dva články ve Phys. Lett. B, článek ve Phys. Rev. C a dva články v Nucl. Phys. A.
Jaroslava Hrtánková obdržela v roce 2017 Becqurelovu cenu za nejlepší výzkumnou práci v rámci doktorandského studia (2. místo), o rok později pak Cenu M. Odehnala (3. místo). Byla také členkou kolektivu, který vyhrál 1. místo v Soutěži ÚJF AV ČR o nejlepší soubor prací v letech 2015-17. „Jsem přesvědčen, že její neobyčejný talent, nesmírná pracovitost a svědomitost, spolu s jejími osobními vlastnostmi jsou nejlepšími předpoklady její úspěšné vědecké dráhy,“ dodává prof. Igor Jex.
Jaroslava Hrtánková působila na Katedře fyziky FJFI a nyní pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Společná práce doc. Libora Šnobla a Antonelleho Marchesiella zlepší pochopení superintegrabilních systémů, zejména při porovnání systémů s magnetickými poli a systémů s pouze skalárním potenciálem, jakož i k možným fyzikálním aplikacím, např. ve fyzice plazmatu. Superintegrabilní systémy, tj. integrovatelné systémy, které mají další dodatečné integrály pohybu, tvoří důležitou třídu mechanických systémů.
Hlavní těžiště výzkumu spočívá ve zkoumání superintegrability v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech. Jeho výsledky jsou relevantní např. při výzkumu magnetických nádob potřebných pro udržení plazmatu při termojaderné fúzi.
„Práce je výsledkem intenzívní mezinárodní spolupráci. Hlavním partnerským pracovištěm je Centre de recherches mathématiques, Université de Montréal, jehož laboratoře matematické fyziky je doc. Libor Šnobl od roku 2018 externím asociovaným členem a jež je primárním působištěm prof. Pavla Winternitze,“ upřesňuje navrhovatel prof. Igor Jex.
Dosažené výsledky byly publikovány v pěti článcích v mezinárodních impaktovaných časopisech. Dva z těchto článků byly navíc editory vybrány do kolekce IOPselect, jeden z nich byl oceněn zařazením mezi Highlights of 2015 časopisu Journal of Physics A: Mathematical and Theoretical.
Sébastien Bertrand pobývá na ČVUT v rámci svého dvouletého postdoktorandského stipendia Fonds de Recherche du Québec: Nature et Technologie a získal další dvouleté stipendium na období 2020-2021 agentury Natural Sciences and Engineering Research Council of Canada.
Doc. Libor Šnobl působí na Katedře fyziky FJFI a kromě toho je proděkanem pro vědu, výzkum a zahraniční styky. Působí také v projektu Centrum aplikovaných přírodních věd (CAAS), kde v rámci výzkumného programu Matematika, matematická fyzika a teoretický výzkum (THEORY) spolu s prof. Editou Pelantovou vede tým Kombinatorní a algebraické struktury, teoretická informatika.