LIDI Z JADERKY: Veronika Prozorova
Ahoj, jmenuji se Veronika. Jsem doktorandka a zaměřuji se na experimentální částicovou fyziku a také jsem členka kolaborace STAR v BNL. Zároveň jsem maminkou tříletého syna a snažím se skloubit rodinný život s vědeckým výzkumem. Ve volném čase ráda zpívám, sportuji, hraji deskové hry, čtu a cestuji.
- Proč jste se přihlásila na Jaderku?
O jadernou fyziku jsem se začala zajímat už na střední škole, když jsme probírali téma atomových jader. Poprvé jsem se dostala do Prahy na letní kurz češtiny, jehož součástí byla také návštěva různých univerzit. Tak jsem se dozvěděla o Jaderce. Obávala jsem se, že na fakultu nebudu přijata a že pro mě studium bude příliš náročné – nejen kvůli samotné náročnosti studia, ale také kvůli jazykové bariéře. Zájem o experimentální fyziku však převážil, a tak jsem se rozhodla to zkusit a vyšlo to. Zaujala mě také možnost už od bakalářského studia pracovat v prestižních laboratořích, jako je CERN ve Švýcarsku nebo BNL v USA.
- Čím se teď zabýváte?
Momentálně jsem ve čtvrtém ročníku doktorského studia. Zabývám se studiem elektronů pocházejících ze semi-leptonických rozpadů těžkých hadronů ve srážkách zlato-zlato při energii 54,4 GeV. V podstatě provádím analýzu dat a programuji. Výsledky mé analýzy poskytnou informace o energetických ztrátách půvabných kvarků v kvarkovém-gluonovém plazmatu.
- Doporučila byste studovat Jaderku? Pro koho naopak myslíte, že Jaderka není?
Doporučila bych studovat Jaderku těm, kdo mají zájem a vášeň pro vědu. Tato škola je náročná, ale poskytuje široký a hluboký přehled v přírodních vědách, zejména ve fyzice a matematice, a rozvíjí analytické a technické dovednosti. Naučí vás pracovat pod tlakem, být adaptabilní v různých prostředích a efektivně analyzovat a osvojit si velké množství informací v omezeném čase. Myslím si, že tyto schopnosti jsou dnes velmi užitečné, protože objem informací neustále roste a svět se mění stále rychleji. Získané dovednosti podle mého názoru najdou využití nejen ve vědecké kariéře, ale také v běžném životě a v práci mimo akademickou sféru.
- Co je podle vás největší mýtus o Jaderce?
Podle mě je největším mýtem o technických školách, včetně Jaderky, přesvědčení, že ženy nemají ve STEM oborech své místo. Na Jaderce jsou ale ženy vítány, a navíc se zde konají speciální akce, jako jsou masterclasses a přednášky ke Dni žen a dívek ve vědě. Tyto akce umožňují dívkám vyzkoušet různé experimenty, setkat se s vědkyněmi, vyslechnout jejich příběhy a získat jistotu, že to mohou zvládnout také. Jaderka se podle mě snaží podporovat také maminky, aby se nebály vrátit do vědy a nemusely volit mezi kariérou a rodinou. Studium je možné prodloužit nebo přerušit, a nově zde máme i dětskou místnost. Kromě toho je k dispozici grant Martiny Roeselové, který je určen pro doktorandy a postdoktorandy pečující o dítě předškolního věku. Tento grant podporuje vědce, kteří se aktivně věnují práci v oboru přírodních věd na univerzitách či neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice. Letos jsem tento grant získala a je to pro naši rodinu obrovská pomoc.