Přednáška o přijímacím řízení a studiu na FJFI

Od 12:00, místnost 103, Břehová 7

• studijní programy a specializace
• přijímací řízení
• uplatnění absolventů
• zahraniční spolupráce a studium v zahraničí 
• sportovní a společenské aktivity

Jak chytře zapisovat čísla?

Způsob ukládání dat v počítači výrazně ovlivňuje rychlost jejich zpracování. Představíme některé exotické způsoby zápisu čísel a k nim příslušné matematické úlohy, u kterých zvolený zápis podstatně zrychluje výpočet.

Přednášející: prof. Ing. Edita Pelantová, CSc.

Kdy: 9:00–9:25

Půvabné a krásné vůně jaderné prapolévky

V jádro-jaderných srážkách na urychlovačích je možné vytvořit hmotu v podmínkách, které panovaly krátce po velkém třesku. Půvabné a krásné kvarky jsou výbornou sondou na zkoumání jejích vlastností.

Přednášející: doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D.

Kdy: 9:30–9:55

Anizotropie hexagonálních kovů

Anizotropie materiálů znamená, že jejich vlastnosti jsou v různých směrech jiné. To může mít souvislost s jejich tepelným zpracováním (kování, tváření), ale i s jejich atomovou strukturou. Kovy jako jsou hořčík (Mg) nebo titan (Ti) mají hexagonální těsně uspořádanou krystalovou mřížku. Ta je anizotropní již ze své podstaty. Je tedy otázkou, jak mikroskopické uspořádání atomů ovlivňuje makroskopické vlastnosti těchto materiálů a jak toho lze využít pro průmyslovou praxi.

Přednášející: Ing. Karel Tesař, Ph.D.

Kdy: 10:00–10:25

Lasery a jejich využití v moderním světě

Seznámíme se s unikátními vlastnostmi laserového záření a základními principy laserů. Podíváme se na aplikace laserů v medicíně, průmyslu i dalším výzkumu speciálních optických jevů.

Přednášející: Ing. Michal Jelínek, Ph.D.

Kdy: 10:30–10:55

(H)různé tváře radiace

Radiace není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na ni sáhnout ani ji ochutnat, a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Ionizující záření nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou „hrůzné“. Radiace je přirozenou součástí životního prostředí, dopadá na nás z kosmu nebo vyzařuje z hornin. Je to také neviditelný zachránce, který dokáže přeprat rakovinu, zároveň však - když se nedodržují pravidla radiační ochrany - umí i nepříjemně popálit. Jak spolu souvisí radioaktivita, ionizující záření a radiace? Kde se s nimi můžeme setkat? Jak působí radiace na naše buňky a jak se s tím buňky (ne)umí vyrovnat? Jak lze ionizující záření využit v medicíně?

Přednášející: Ing. Ondřej Kořistka, MBA

Kdy: 11:00–11:25

Nukleární medicína – izotopy, co hledají i uzdravují

Nukleární medicína je sice mladým oborem medicíny, ale o to více se dynamicky rozvíjí. Zejména v posledních desetiletích, kdy fyzici a chemici byli schopni připravit a izolovat řadu nových zajímavých radionuklidů a zabudovat je do struktury protilátek a malých diagnostických a terapeutických molekul, nastal doslova radiofarmaceutický boom. V přednášce se podíváme na nové zajímavé radionuklidy v diagnostice a terapii, které staví základy teranostiky. Ukážeme si, jakým směrem se výzkum a vývoj radiofarmak ubírá a jak nukleární medicína využívá poznatků moderní fyziky a chemie.

Přednášející: RNDr. Martin Vlk, Ph.D.

Kdy: 11:30–11:55

Sbíráme data v laboratoři CERN

V příspěvku si představíme nový experiment AMBER, který poběží v laboratoři CERN. Stručně si představíme výzvy, kterým je potřeba čelit při shromažďování velkého množství dat o fyzikálních interakcích, které na experimentu probíhají. Následně se podrobněji se zaměříme na inovativní systém pro sběr dat, který pro experiment AMBER vyvíjejí odborníci a studenti katedry softwarového inženýrství FJFI.

Přednášející: Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.

Kdy: 13:30–13:55

Laboratoře rentgen-fluorescenční analýzy

Ionizující záření lze využít pro stanovení prvkového složení látek. Metoda rentgenové fluorescenční (XRF) analýzy vychází ze skutečnosti, že záření vybuzené v materiálu vhodným zdrojem (např. rentgenkou) je pro každý chemický prvek charakteristické. Změřením energie a intenzity tohoto záření tak jsme schopni určit koncentraci jednotlivých prvků ve vzorku. Laboratoř XRF je vybavena několika analytickými aparaturami; součástí exkurze bude demonstrace měření na jedné z nich. Zájemci si mohou přinést vlastní vzorky k analýze.

Kdy: 10:00 a 11:30

Laboratoře katedry jaderné chemie

Prohlídka vybraných laboratoří katedry jaderné chemie, představení směrů výzkumu a informace o studiu.

Kdy: 10:30 a 13:30

Záření gama jako pachatel na místě činu aneb exkurze do spektrometrické laboratoře

Jak lze stanovit přítomnost radioaktivních nuklidů v látce? Můžeme využít gama spektrometrii! Každý zdroj záření gama vyzařuje fotony o jedné nebo více konkrétních energiích a tyto energetické linky jsou jako otisky prstů pachatele na místě činu. Podle energie emitovaného kvanta záření gama a podle počtu detekovaných impulsů o specifické energii jsme schopni velmi přesně identifikovat druh a množství radioaktivních elementů ve vzorcích. Zcela nedestruktivně tak můžeme poodhalit složení materiálů. Jak lze metodou gama spektrometrie monitorovat jadernou elektránu? Podíváme se na to.

Kdy: 13:30

Jak se počítá laserová fúze aneb Oppenheimer 2023

V prosinci 2022 došlo poprvé po mnoha desetiletích výzkumu k zapálení termojaderné fúze laserem. Ve stručnosti si povíme něco o historii i významu dosažení tohoto cíle a také, jak k tomu přispívají počítačové simulace, umělá inteligence a jak to vlastně souvisí s Robertem Oppenheimerem? Součástí bude i prohlídka výpočetního HPC clusteru Quantum-Hyperion, protože takové věci na notebooku prostě nespočítáte. Exkurzí vás provede doc. Ing. Ondřej Klimo, Ph.D. z katedry fyzikální elektroniky.

Kdy: 11:00 a 14:30

Návštěva výpočetního klastru katedry matematiky

Exkurze k superpočítači HELIOS a dalším systémům pro vysoce výkonné počítání, které jsou na FJFI využívány pro počítačové simulace a algoritmy umělé inteligence. Před samotnou návštěvou se zájemci v krátkosti dozví něco o hardwarové a softwarové architektuře systému a způsobech jeho využití.

Kdy: 14:00

Jaderné reaktory VR-1 a VR-2

Školní výukový reaktor VR-1 „Vrabec“ je lehkovodní jaderný reaktor zaměřený zejména na výuku a výcvik studentů a specialistů z jaderných oborů. Přijďte si jej prohlédnout zblízka stejně jako jeho menšího (a mladšího) bratříčka, podkritický reaktor VR-2.
 - Pravidla ke vstupu jsou na webu reaktoru.
 - Exkurze je určena pouze zájemcům o studium, příp. jejich doprovodu.

Pokud exkurzi nestihnete, můžete si Vrabce prohlédnout alespoň virtuálně.

Kdy: 9:00 (sraz v 9:00 v Troji zde) a 13:30 (hromadný odchod z Břehové ve 13:30!)

Čokoláda, která hraje všemi barvami aneb o světle, které pracuje v nanosvětě

Na příkladu čokolády, jejíž povrch hraje všemi barvami bez jakýchkoliv chemických přísad, si objasníme záludnost pojmu „barevnost“. A následně předvedeme, jak světlo může zapisovat, číst i přenášet informace. Jak lze pomocí světla a chytrých nanočástic rozpoznat a zneškodnit nádorové buňky a jak vytvářet speciální nanostruktury, které se po ozáření laserem mění v ultracitlivé senzory. Exkurzi povede RNDr. Jan Proška z katedry fyzikální elektroniky FJFI.

Kdy: 10:00, 11:00, 14:30

Jak se entanglují fotony

Kvantové provázání (entanglement) představuje zvláštní vazbu mezi dvěma systémy, která nemá obdobu v klasické fyzice. Projevuje se velmi silnými korelacemi v měření na jednotlivých systémech. Je to naprosto neintuitivní vazba, Albert Einstein o ní mluvil jako o „strašidelném působení na dálku.“ Existují možnosti kvantové teleportace, komunikace nebo počítání v jejichž jádru je právě jev kvantového provázání. Kvantové provázání lze realizovat na nejrůznějších mikroskopických systémech (fotonech, elektronech, i molekulách, …). V naší laboratoři můžeme generovat dvojice fotonů, které jsou v provázaných polarizačních stavech. V principu se to projevuje takovým způsobem, že měříme určitou vlastnost fotonů (polarizaci vertikální nebo horizontální) a ve chvíli, kdy změříme vlastnost (stav) jednoho fotonu, tak okamžitě víme, jakou vlastnost má druhý foton – to je způsobeno právě silnou korelací, kvantovým provázáním, mezi dvěma fotony a je to ono „strašidelné působení na dálku.“

Kdy: 10:00, 11:00, 14:30

Výzkum a aplikace laserových technologií

K vidění bude vysokoenergetický femtosekundový titan-safírový laserový systém a neodymové laserové systémy pro výzkum nelineární optiky či lasery používané v lékařství. Seznámíme vás s aplikacemi laserového záření nejen ve výzkumu, vědě a technice, ale i v běžném životě.

Kdy: 10:00 až 17:00

Laboratoř pokročilých kosmických technologií

Uvidíte funkční kopii letového kusu detektoru velmi slabých laserových signálů a uslyšíte, k čemu je to užitečné ve fyzice, geofyzice či astrofyzice.

Kdy: 10:00 až 17:00

Úvod do světa počítačových simulací ve fyzice

Nahlédnete do světa do modelování fyzikálních experimentů týkajících se např. inerciální termojaderné fúze, urychlování částic, zdrojů záření a mnoha dalších. Dozvíte se, jak se počítají a zpracovávají rozsáhlá data na supervýkonných počítačích.

Kdy: 10:00 až 17:00

Studium nanostruktur a jejich interakce se světlem

Jak vidět neviditelné a jak viditelné učinit neviditelným. Uvidíte rastrovací elektronový mikroskop, optický litograf a konfokální mikroskop.

Kdy: 10:00 až 17:00

Laboratoř kvantových technologií

Toto pracoviště disponuje zdrojem entanglovaných párů fotonů založeném na spontánní sestupné frekvenční parametrické konverzi v periodicky pólovaném nelineárním krystalu. Tento zdroj je v laboratoři dále rozvíjen a zkoumají se možnosti jeho využití pro kvantově optické experimenty a pro spektroskopická měření.

Kdy: 10:00 až 17:00

FemtoLab

Uvidíte laserový systémem využívající technologii, která svým průkopníkům přinesla v roce 2018 Nobelovu cenu za fyziku. Interakce intenzivního laserového impulzu o špičkovém výkonu v řádu stovek GW s látkou otevírá okno do fyziky extrémně vysokých elektromagnetických polí, jaká nejsou na Zemi jinými způsoby dosažitelná.

Kdy: 10:00 až 17:00

Výzkum generace XUV záření

K vidění bude zdroj XUV záření založený na vysokonapěťovém výboji v plynu. Seznámíte se s jeho aplikacemi v mikroskopii a elektronice.

Kdy: 10:00 až 17:00

Průmyslová rentgenová počítačová tomografie (CT) nedestruktivního testování

CT se používá pro nedestruktivní kontrolu kvality průmyslových výrobků. V rámci exkurze uvidíte průmyslové CT a některé naměřené výsledky.

Kdy: 10:00 až 17:00